Ze by to byl tygl?

Aneb...kruci nemůžu začínat příspěvek frází "aneb" když nemám vymyšlený nadpis. To je prekérní situace. Co třeba se z toho zkusit vykroutit nějaký tím opravdovým psaním?

Možná jste si všimli, že tu nic moc není. Všimli jste si správně! Přesně takhle se projevují příznaky nemoci zvané "Mít život". Ano, dámy a pánové, já mám život. A je skvělý! Je plný povinností, organizování, skákání, školy, autoškoly, psaní ,čtení, poslouchání, seriálů, pokusů o dokončení té půltuny rozpracovaných věcí, ale hlavně trávení času s Arisskou. Ať mě ta holka občas štve sebevíc, za nic bych ji nevyměnil a už tuplem ne za internet. Což ale neznamená, že jste mi vy všichni moji čtenáři(a ono vás moc není řekněme si to na rovinu) chyběli. Chyběla mi ta možnost vypsat se z toho co cítím, z toho co si myslím, nebo jen z toho co mi straší v hlavě.

Co se událo? Měli jsme s Arisskou v červnu roční výročí, v listopadu už to bude rok a půl co jsme spolu(a já mám ještě pořád všechny končetiny a obě oči!).
Bylo mi osumnáct...takže teď už vám vlastně píšu jako dospělý. nemyslím že se něco významně změnilo. Když jste celý život o trochu vyspělejší než ostatní, dospívání vás zastihne připravené a většinou vybavené nepřeberným množstvým infantilních zvyků, které bezpečně zakryjí veškeré známky toho, že by se vás snad mohla stávat zodpovědná dospělá osoba. Snad jen až půjdu volit, nebo budu blatníkem srážet značky na kraji chodníku, snad tehdy prosvitne na povrch nějaká ta vyspělost. Ale jinak myslím je to stále beznadějné. Dokud se budu schopný dívat na večerníčky a se zájmem si prohlížet hračky ve sparkysu, budu stále dítětem. A ačkoliv by si kdekoliv jinde taková událost zajisté zasloužila delší post, vy kdo mě znáte víte, že to opravdu není nic až tak významného. Holt se teď budu muset častěji holit.

One Hell of AMV

Výtažek z roztomilosti

Poradna Strýčka Teodora

Dnes krátce na téma Přednášky.

Milý Strýčku Teo,
Píši ti protože mám velký problém s přednášením. Pokaždé si zařídím na nějaké akci přednášku abych měla levnější vstupné ale když dojde na věc všechno pokazím. Jsem vždycky hrozně nervózní,melu hlouposti nebo naopak nevím co říkat, prostě hrůza.
Poraď mi co mám dělat?

Stydlivka


Milá Stydlivko,
Neboj, nejsi sama která tímto problémem trpí. Mnoho lidí má problém s mluvením před publikem. Měla bys ovšem vědět že nervozita, nebo jak se říká na divadle "tréma", ti naopak mnohdy může pomoci. Zlepšuje totiž soustředění a pokud si na to dáš pozor, je pak mnohem snazší najít správné pokračování pro právě načaté téma.
Má rada zní: Mluvit,mluvit a mluvit!
Je úplně jedno že odběhneš od tématu, důležité je dokázat zaujmout posluchače. Jakmile se ti to podaří máš vyhráno. Neuškodí ani přidat k dobru nějaký ten vtip ale to samozřejmě závisí hlavně na tom jaké ladění přednášky tobě osobně vyhovuje.
Doufám že jsem pomohl a držím palce aby se ti přednášky dařily.

Strýček Teo

Jestli někdo najdete obrázek který by se sem hodil, pošlete mi ho.

Ještě žiju přátelé

Ano vážení a milí, je to již týden od chvíle kdy byla odstartována městská hra Mafie Praha a já jsem stále na živu. Stejnětak moje oběť což už tak super není ale však já ho dostanu.

Nic víc v tomhle postu nebude, snad jen pár poselství:

Facebook je ZLO, Testy jsou dílem ďábla a Aplikace vymyslelyy tabákové společnosti(čímž se vysvětluje jejich návykovost)

Komentáře jsou tu od toho aby se do nich psalo. Za celý jednočlený tým autorů tohoto blogu, složený ze mne,mne a mne, děkuji Rachel že této možnosti využívá a já pak mohu dále žít s falešným pocitem že to tu někdo čte =D

Víc knih, míň válek!

Učit se, učit se, učit se!

NA TYČE!!!!!!!

Nečtěte mou poezii.

WATCHMEN - Film roku(schválně jak dlouho vydrží ten indický milionář na jednom stupínku s Rorschachem)