Sestřičky útočí

Čtete Rychlopruh? A pokud ne,prohlížíte někdy nástěnky pracoven profesorů? No já to občas dělám zvláště pokud se jedná o mou vlastní nástěnku mé vlastní pracovny. A co jsem tam jednoho dne a to tedy dnes, nenašel. Slečna Wilsonová (v RPG anonymitě) mi přilepila na mou krásnou a dobře udržovanou nástěnku jakýsi kus hustě popsaného papírku. Navíc červeného což je barva kterou zrovna moc nemusím. Ten vtípek docela ušel i když od tohoto dua bych čekal možná něco lepšího než takovouto poněkud ohranou parafrázi. Ale co bych od nich chtěl,Mrzimor a Nebelvír. Havraspárští by jistě vymysleli něco chytrejšího. A víte co je výhoda tohodle blogu? Není to RPG. Takže tady si můžu psát co chci i když to RPG nevím. Chtěl bych tedy předně poděkovat slečnám Sicomě a Johnny že projevily tak očividný nedostatek slušného vychování a kvalitního smyslu pro humor. Myslím že se tím před námi všemi opravdu skvěle odprezentovaly. "Když je to baví" se vždycky říká ale mládeži tohle myslím trochu přehánějí! Někdo může namítnout že je to dobré RPG ale ono je taky dobré RPG jim za to dát trest. No jen si nemyslete že si profesoři nevymyslí nějaký způsob jak je dostat. My jsme docela vynalézaví. No řekněme že já takový zásah do své nástěnky považuji za osobní urážku a vandalství toho nejhoršího kalibru. Ale co,je to sem tam na nějaké nástěnce, to přece není tak hrozné. Zmiňoval jsem Rychlopruh? Ten plátek,do té chvíle můj oblíbený, kam jedna ze slečen pokud si ji s někým nepletu popsala celý fenomén z pohledu druhé strany. Někomu něco provedete a nejen že se k tomu nepřiznáte ale ještě na to všechny upozorníte, rozmažete to a samozřejmě děláte jako že vy nic. Promiňte mi vážené dámy ale dost mi o vás kleslo mínění. Ale já už jsem si začal zvykat že né všichni studenti jsou inteligentní a slušně vychovaní lidé. Poklona.

Z Pátku na Sobotu

Co se může stát za dva dny? No věřte nevěřte (jo to je docela profláknutá hláška že se toho může stát opravdu hodně. Zvláště pokud z Pátku na Sobotu jedete do Ostravy k babičce (a pak i jinam ale to teď není důležité) a musíte si jednak připravit cestu,jednak si připravit rodiče a jednak si připravit věci. Pro někoho jednoduché,pro mou osobu neboť já jsem ztělesněná lenost, je to docela problém. A to si vemte že jsem si musel zbalit jenom spacák,triko,pyžamo,kalhoty,mikinu a Mikovi dvdčka co sem musel vrátit. A vlastně ještě notebook,bez notebooku ani ránu. Co já bych bez svého noteboočku dělal. Jo mám ho rád,dá se nosit a on mě má taky rád protože bezchybně (v rámci mezí funguje jen když s ním pracuju já. To se pozná. A pak že elektronika nemá city. Ale to sem hodně odbočil co? No zpátky k cestě. Když jsem ve čtvrtek do jedný hledal ucházející cestu vlakem do Ostravy a následně autobusem do Vratimova (vlastně ještě mezi tím tramvají protože z toho ***** hlavního ostravskýho nádraží nic nejede. ANI METRO TAM NEMAJI) jsem došel k názoru že budu muset holt zatáhnout 45 minut zeměpisu a jet na nádraží protože jinak budu v Ostravě v osum. A to bych fakt nechtěl. Takže sem jel ve dvě. No nejdřív sem si koupil na otcovo neustálé naléhání slevovou in-kartu pro ČD. To je taky story samo o sobě. Půl dne řešim cestu do Ostravy a prachy,pak příjde otec ať si koupím slevovou kartičku. Tak jo no tak sem ho donutil aby mi teda vytisknul formulář. On mne na oplátku donutil ho vyplnit. Super. Byrokracie na N.tou. Vyplněno,nepřeloženo a nezmačkáno,dle instrukcí na návodu k vyplňování formulářů. Tak sem jak idiot vstával o hodinu dřív než bych musel poněvadž a jelikož já v pátek nemám první dvouhodinovku a místo toho můžu spát. Obvykle. Pokud nemusím zrovna jezdit na nádraží kupovat jízdenku a kartičku na slevu. Dobře. nemám fotku na formulář. Tak sem vlezl do toho notoricky známého (pro všechny ostatní) automatu na fotky. Myslíte si podle filmů že to trvá 5 minut? NE! Ono to trvá 10 minut. Možná i 20 minut! Dobrý,v pohodě. Mám fotky,vypadám jak idiot ale to je normální. Tak jdu vystát tu frontu k okénku, "Dobrý den já bych chtěl podat žádost pro in-kartu." Dal jsem tomu člověku ten formulář. "Prosímvás vy to chcete tu kartičku doručit na adresu?" "Ne já to chci vyzvednout na pokladně." "Ale vy jste zaškrtnul ANO" "No vždyť" "To znamenalo že souhlasíte s doručením..." "Ne to jsem nechtěl." "Tak já vám to přepíšu." Tak mi to přepsal. Dostal jsem předběžnou kartičku,zacáloval jsem 600 (600!!!!!!) takže mi NEZBYLO na jízdenku. Tak jdu do školy a volám otci aby mi přivezl prachy. Ve třičtvrtě na jednu se zvednu ze zemáku,omluvím se,vemu věci a jdu dolů,nechám se hodit na smíchov a vezmu si 1000 korun (to trochu přehnal ale já se neohrazuju proti penězům) a šel sem si teda koupit jízdenku. 86 korun místenka do Ostravy. Trochu divný tak ale jo,co se stane. No,nastoupil jsem do vlaku (koupil sem si Maxim ještě a bagety) sedl si a četl. No a jak to pokračovalo tak to až zítra...

Jak jsem viděl Ostravu

Tak jsem si řekl že bych mohl konečně napsat ten příspěvek kvůli kterému to tu celé vzniklo. To jsem takhle jednou jel do Ostravy (minulý víkend) s původním plánem že pojedu do Opavy navštívit Alex Clair Fox. Dva dny před odjezdem mi bylo touto oznámeno že je přez víkend v Brně. Skvěle. Tak jsem se jal zjišťovat kdo tedy o víkendu v Ostravě je. Samozřejmě jsem 1. napsal Mikovi a 2. Thesidě poněvadž a jelikož jsou to jediný dva ostraváci (nepočítám-li richarda) které znám,neboli o kterých vím že jsou z Ostravy. Takže než jsem v pátek po škole nasednul do auta se svým otcem a dvěma mladšími sestrami (nepřejte si abych vám popisoval tu cestu,nemít v mobilu Harryho Pottera číslo 7 a v uších empétři přehrávač asi bych se zbláznil) měl jsem dohodnuty srazy hned dva, tedy že se srazim s Thesidou a následně s Mikem. Na co jsem ovšem nebyl připraven byla skutečnost že poté co jsem přijel k babičce,skvěle se najedl,s úžasem zjistil že už i v Ostravě zavedli 3G síť,do jedný pidginoval a pak se krásně vyspal, budu muset nejdříve brzo vstávat,pak se kodrcat k autobusu abych následně byl nucen 20 minut,s jízdenkou na 15 minut podotýkám a ani jeden revizor!, poslouchat jak vedle mne tím nejostraváčtějším ostravským...tomu se nedá říkat jazyk, telefonuje jakási nějaká taková, (to ještě furt není to nejhorší) vystoupil z autobusu,potkal Thesidu (to není ono) a jali jsme se jít jakousi parodií na podchod, potkám, a teď se držte, Kitty McSamson. Mládeži to sem se fakt leknul(nic ve zlym Kitty já sem vtipálek) načež jsem jí byl nucen na nějakou reakci odpovědět oblíbeným "PROSÍM SLEČNO?" načež následovalo vyděšené "Nic pane profesore, ano pane profesore,ne pane profesore...". A abych si ještě vylepšil den,potkal jsem další členku Ostravského výkvětu, jinak známého jako Thesidin harém, a to Yuki.
Abych to shrnul tak mi pak bylo představeno Tesco kde jsem si koupil jahodový džus, a vydali jsme se na cestu do neznáma (doslova) kterážto z pro mě nepochopitelných důvodů vedla přez další Ostravskou specialitu. Regionální minilesíky. Dva. Představte si stromovku. A teď ji rozřezejte a rozmístěte po Ostravě. Prostě lesík kolem kterého vede frekventovná hlavní silnice. No,tato cesta plná objevů (jako že Lucy je na houbách,Kitty nás už 20 minut vede aniž by věděla kam...) jsme se rozhodli zabočit do leva (Kitty se rozhodla) a Kitty vyběhla že se podívá do předu jestli jdeme správně. Proč po sto metrech zastavila a posadila se na lavičku to netuším. Tak naivní aby si myslela že ji za tím řídkým stromem nevidíme snad není. Když jsme k ní došli poznamenala vítezoslavně že jdeme správně a tak se šlo. Cílem cesty byl již definitivně Richard který měl pracovat v jakési videopůjčovně v jakémsi kulturáku. Videopůjčovnu jsme našli,Richarda nikoliv. Někoho napadlo mu zavolat,nejspíš Kitty protože se pak odmítala ujmout telefonu tak dlouho až jí ho Thes nacpala. "Ahoj Richarde,kde si Richarde,ano Richarde" a šlo se čekat před paneláky než se milostivé veličenstvo Richie uráčí vyjít ze svého trůního sálu a pozdravit se poddanými. CO nikdo,nebo alespoň já, nečekal bylo že přivede malého růžového trpaslíka což jsem později identifikoval jako jeho malou sestru. Mám na takové věci talent,sám mám malou sestru. Chvíli se chodilo,pak přišla Lucy se surikatou aka minipejskem, ten se moc líbil MRT (malému růžovému trpaslíkovi). Pak už se jen chodilo od popelnice k popelnici,hádalo se jestli je ten dům zelený nebo modrý, což jsem já okomentoval slovy "To je záchodová modrá" a bylo vyřešeno. Málem bych zapomněl že se ještě Kitty fotila s Mrzimorským kontejnerem,fotky snad dodám. Pak jsem se dovolal Mikovi takže jsme se vrátili poněvadž Thes musela za babičkou,rozloučili jsme se,ohugovali atp. Mike přijel novým autem tudíž jsem ho nepoznal poněvadž já jsem zvyklý na Máňu,mám ji rád bylo to hodné auto. (minutu ticha prosím)
Nemusím zmiňovat jak Mike při našem převozu řezal zatáčky,kdo s ním jel tak ví o čem mluvím,mě to vždycky fascinovalo. Zastavili sme kus od Thesiny babičky,vylezli,ohugovali,20 minut kecali,ohugovali znovu (vyjma Yuki která to snad nemá dovolené od rodičů či co) a pak jsem s Mikem odjel k němu domů kde jsem obdivoval jeho byt. napil jsem se,najedl,prohlídnul internetový obchod s tričkama,zkouknul dva filmy na kabelovce,pujčil si dévédéčka a nechal se odvést k babičce (miluju jezdit s Mikem v autě ten člověk dokáže udělat z jízdy zážitek =D) tak sem sednul k notebooku (kecám nejdřív sem si vzal babiččinu kachnu,ňam ňam) a pidginoval (něco jako icq) až do noci. A to je konec všeho zajímavého co se stalo. Tak doufám že vám při čtení nepraskla hlava nebo jste neusnuli. Takhle já prostě píšu.
Rating: Ostrava dostává plný počet bodů i když vůbec netuším proč.

Proč?

Proč? Co je to za název pro první příspěvek na fungl novém blogu? No ano ale to jsem celý já. A kdo že jsem? No jestli jste si nepřečetli můj "profil" v pravé části stránky tak ještě jednou pro vás. Mé jméno je Teodor Wilhelm Kaily, mudlovským jménem Tomáš (příjmení si ponechám) a tohle co tu vidíte všude okolo, to je můj blog. Jo,není to nic moc ale mně se to líbí. A jestli vám ne tak kdo vás nutí se na to koukat že?
Snad již z názvu vyplývá že budu psát o tom Jak to vidím já. Tenhle nápad vlastně vzniknul když jsem byl tuhle s našimi drahými studentkami v Ostravě. Je takových věcí co stojí za to zapsat a není kam je dát. Tak proč né sem že? Takže užívejte mého pohledu na věc a vztekejte se do komentářů. Jen ať to tu žije.