Nezměním vás. Ani rodinu, ani přátele, ani mé nejdražší, a o vás ostatních, známých,spolužácích,profesorech a vlastně lidstvu celkově, o vás se raději ani nezmiňuji. Jsem pokrytec když věřím že pravdu může mít i někdo jiný než právě vy? Nemám vás rád jen proto že váš názor nepovažuji za nevyvratitelnou pravdu všehomíra?
Víte vše lépe než já. Já to přece vím. Přece, kdo jsem abych měl právo mít pravdu? Kdo jsem abych měl právo mít názor? Nejsem pro vás nic, snad jen další oběť kterou můžete zachytit do sítí svých názorů,pravd a přesvědčení. Další civilista kterého můžete naverbovat do své skromné armády bezduchých přitakávačů. Do armády se kterou pak potáhnete na bitevní pole bezduchých diskuzí. Avšak nikdy z očí do očí. Proč by se vojevůdci museli setkávat když mají armády přitakávačů kteří vše obstarají za ně? A kdo se stane vítězem bitvy? No přeci ten který dokáže přetáhnout dostatečné množství nepřátelských přitakávačů na svou stranu. Jakou šanci má pak opuštěný Generál proti tisícovému pluku bezduchých kafemlýnků, gramofonů s jedinou deskou kterou hrají pořád dokola. Zdrcující porážka, vlastně bez jediné debaty.
Jděte tedy, odtáhněte i se svými pluky do zelených hájů a vynechte mne ze svých bitev. Vždyť kdo jsem já? Jen potulný pěvec, básník. Jen Bard s loutnou co tiše drnká píseň o míru.
