Jak můžeme najít to co nehledáme? Třeba se stačí jen ohlédnout. Zachytit pohledem ten nepatrný pohyb, malý kousek vyčuhující z míst kam jsme se právě před chvílí koukali. Ušpinit si kolena a podívat se do škvíry pod starou šatní skříní. Protože to co nehledáte přece nemůže být tam kde byste hledali...
Okvětní lísky klouzající ve větru růžový východ cizokrajného slunce paprsky hladí kůru a tančí mezi větvemi Sakura má vlasy utkané ze světla však takové vlasy pohladíš jen zrakem.
Tuhle větu jsem pronesl...spíš napsal v jedné slabé chvilce jedné osobě. Sem ji dávám jednak jako vzpomínku, jednak proto abych ji nezapomněl. Zkuste se nad tím zamyslet a možná pochopíte co jsem tím tenkrát myslel.